Centrum bižuterie Jablonec

V první polovině 19. století nepřesahoval JABLONEC svým významem a rozsahem ostatní střediska obchodu se sklem. Podle záznamů bylo na celém maloskalském panství na počátku 19. století 12.000 obyvatel. Jablonec měl v roce 1802 pouze 1.976 obyvatel, roku 1808 byl povýšen na tržiště a městem se stává až v roce 1866. Prudký rozmach prodělává Jablonec až po rakousko-pruských válkách, kdy se počet jeho obyvatel během třiceti let, z původních 6.752 v roce 1869, ztrojnásobil. Podílí se pak na vývozu drobného skleněného zboží v celé oblasti přibližně 60%. Velikým nedostakem byly špatné komunikace i založení vlastní jablonecké pošty až v roce 1892 (telegraf od roku 1862). Vybudované železniční spojení Praha - Liberec a zcela míjející Jablonec svědčí o neporozumění úředních míst pro hospodářský význam jablonecké oblasti, která přes všechny tyto překážky má ve druhé polovině 19. století kontakt s velkou částí světa a odvádí rakouskému mocnářství na daních více než celé dalmátské království. Nejdůležitějším výrobním zbožím byly broušené perle, které byly faktickým monopolem Jablonce.

Vývoz jabloneckých skleněných výrobků, kompozičních kamenů a perel stoupá. V roce 1792 bylo vyvezeno za 45.000 zl. konvenční měny, v letech 1831-40 průměrně ročně za 663.000 zl. konvenční měny, v roce 1849 za 916.000 zl. konvenční měny, v roce 1856 včetně pasířských výrobků za 2.490.000 zl. konvenční měny. Počet mačkářů, výrobců vinutých perel a pasířů je několikanásobný. Rovněž exportních domů přibývá. Podíl jabloneckých výrobků (perliček, kamenů), na celkových vývozech skla stoupá z 3-4% v roce 1792 na 13% v roce 1850. Celková výroba skla v jablonecké oblasti včetně krystalerie a lustrových ověsů představuje pak téměř již 1/3 české sklářské produkce.

V 19. století dochází k důležitým změnám v ekonomické základně jablonecké výroby, jakou je používání nerostného uhlí, zavedení regenerativního topení plynem v hutích, vybudování plynárny (1872) a elektrárny (1891). Na Jablonecku působí v sedmdesátých letech 19. století 9 hutí specializovaných na výrobu suroviny pro drobné skleněné zboží a ozdoby a mimoto zde existuje 67 kompozičních hutí. Z celkového tehdejšího počtu 9 okresů v oblasti se soustřeďuje v jabloneckém okrese v roce 1897 celých 90% z počtu všech podniků, které se zabývají zušlechťováním skla a výrobou jabloneckého zboží. Z celkového počtu obyvatel Jablonecka v produktivním věku působí při výrobě sledovaného druhu zboží v této době asi 40%.

Jablonecká výroba byla již před 1. světovou válkou orientována z 90% na zahraniční trhy, takže rozpad rakousko-uherské monarchie - v jiných tradičních odvětvích severočeského průmyslu velmi citelný - se ve výrobě jabloneckého zboží nijak znatelně neprojevil. Tato výroba zůstala i nadále decentralizovanou velkovýrobou s neúplnou strojovou základnou a převažujícím podílem domácké práce.

Vývoj po druhé světové válce byl ovlivněn především závěry Postupimské konference. Z Jablonecka bylo odsunuto bezmála 45.000 Němců. Určitá část vysídlenců, jež odešla do pozdější Německé spolkové republiky, založila na předměstí Kaufbeurenu Nový Jablonec - Neugablonz. Zde se na sklonku čtyřicátých a v průběhu padesátých let snažili navázat na bižuterní tradici své dřívější domoviny.

V Jablonci v roce 1958 vznikly nové národní podniky Skleněná bižuterie, Preciosa, Kovová bižuterie a v Železném Brodě národní podnik Železnobrodské sklo. Zahraniční obchod byl v roce 1947 sloučen do společné národní správy jabloneckých vývozních domů, ze které později vznikl SKLOEXPORT. V roce 1952 se z jablonecké pobočky Skloexportu vyčlenila Československá akciová společnost pro vývoz jabloneckého zboží JABLONEX. Z této společnosti se pak v roce 1953 stal podnik zahraničního obchodu.

Až po změně společenského systému v roce 1989 dochází k privatizaci těchto celků a tím i k decentralizaci. Vznikají nové menší soukromé firmy a začíná nová doba české bižuterie.

Zdroj: Vapen.cz